Historie

Po dvou letech poloprofesionálního působení divadlo zahájilo svou profesionální činnost 25. října 1949. Zakladatelem a prvním ředitelem byl Vladimír Matoušek – pedagog a umělec, který patřil k předním osobnostem meziválečné generace českého loutkářství. Umělecký profil divadla byl vytvářen osobitými individualitami – režiséry Josefem Kalábem, Jiřím Jarošem, Pavlem Vašíčkem, Zojou Mikotovou, na které v současnosti navazuje ředitel a režisér Vlastimil Peška.

Už na přelomu padesátých let 20. století se Loutkové divadlo Radost vyznačovalo tvůrčí režií i dramaturgií a hereckým souborem obdařeným nejen múzičností, ale i schopností precizní práce s loutkou. Původní Kalábův lyrický inscenační rukopis rozvíjel Jiří Jaroš novými podněty a technikami (divadlo masek, pantomima, černé divadlo), které směřovaly k obohacení a radikální proměně loutkoherecké profese. Inscenační styl LD Radost se stával komediálnější a robustnější. V sedmdesátých letech formuluje nově nastoupivší režisér a dramaturg Pavel Vašíček svůj program magického realismu, kterým zúročil veškerý dosavadní umělecký potenciál souboru: kultivovanost, lyričnost, ale i smysl pro humor; to vše spojené s dokonalou animací loutky.

S Loutkovým divadlem Radost a osobností Pavla Vašíčka je spojen i experiment českého loutkářství sedmdesátých let – víceméně pravidelné uvádění inscenací pro mládež a dospělé publikum. v té době hrálo divadlo pro mimořádně široký okruh návštěvníků, počínaje dětmi z mateřských škol, přes žáky základních škol a mládež až k dospělým příznivcům loutkového divadla.

Program repertoáru pro všechny věkové kategorie převzal a důsledně rozvinul současný ředitel a umělecký šéf divadla, režisér Vlastimil Peška. Dramaturgie je orientována na adaptace klasických pohádek pro nejmenší, klíčových děl české i světové literatury, a od devadesátých let jsou inscenace pro dospělé organickou součástí repertoáru divadla.

S nástupem V. Pešky došlo také k radikální proměně uměleckého souboru. Umělecký šéf a režisér ve shodě se svým programem hudebně zábavného loutkového divadla konstituoval soubor pěvecky i instrumentálně disponovaný a schopný zvládnout širokou škálu požadavků současného herectví, práci s loutkou nevyjímaje.

V průběhu šedesáti let činnosti nastudovalo divadlo téměř 250 inscenací, z nichž nemálo patří v historii českého loutkového divadla k těm významným. Divadlo bylo oceněno řadou domácích i zahraničních vyznamenání a úspěšně reprezentovalo české loutkářství v mnoha zemích Evropy, Asie i Jižní Ameriky.

V posledním desetiletí prošlo Divadlo Radost rozsáhlou přestavbou, jejímž výsledkem jsou komfortní a velmi působivé prostory pro diváky, i velmi dobře technicky vybavené pracovní zázemí. Přibyly dva nové hrací prostory – Malá scéna a Letní scéna.

Výsledkem připravované poslední etapy rekonstrukce bude krom jiného zcela unikátní veřejnosti přístupný depozitář loutek, jejichž pozoruhodnou kolekci Divadlo Radost za šedesát let existence uchovává.